Jsou Piráti „sluníčkáři“?

Piráti byli v předchozích třech dnech zmíněni mnohými zpravodajskými servery nejméně dvakrát. V obou případech se pod články rozjela diskuze a v obou případech se častokrát objevilo, že „Piráti jsou sluníčkáři“. Je to pravda?

Česká pirátská strana byla v předchozích třech dnech zmíněna mnohými zpravodajskými servery nejméně dvakrát. Jedna ze zmínek padla v souvislosti s aktuálním průzkumem agentury STEM ohledně volebních preferencí, podle kterého by se Piráti se ziskem 5,5 % hlasů dostali v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny. Druhá zmínka se týkala celostátního sjezdu Pirátů, na kterém se mluvilo mimo jiné o přípravách volebního programu. V obou případech se pod příslušnými články rozjela čilá diskuze a v obou případech se častokrát objevilo, že „Piráti jsou sluníčkáři“. Je to pravda?

Na začátku musím upozornit, že následující text je můj osobní pohled na Piráty (kurzívou je můj osobní názor). Zmíněný pohled je pak vytvořen zejména na základě informací pocházejících z vnitrostranických on-line zdrojů a sociálních sítí, osobní srazy poněkud zanedbávám.

Měla-li by být odpovědí jediná binární hodnota, musím odpovědět ano. Již ze samé podstaty Pirátské strany, tedy liberální strany, která bere velký ohled na lidská práva a hájí rovnoprávnost, nemůže vyplynout opak.

Mnohým z vás tato odpověď zřejmě stačí. Pro ty ostatní z vás, kteří vidí svět komplexnější a pestřejší, musím ovšem pár dalších úderů do klávesnice dát.

Dá se říci konsenzuální stanovisko k vlně uprchlíků uveřejnila Pirátská strana na svém webu již koncem předminulého roku. Z mého pohledu jde o velmi rozumný postoj, obrázek ať si však udělá každý sám. Pokud vím, tak zde odkazovat nesmím, takže zájemce odkážu na Google. (Však i o tom je pirátství - o vyhledávání, třídění a pracování s informacemi, o vytváření si vlastních názorů.)

Úbytek čtenářů zřejmě pokračuje, ale třeba se najde někdo, kdo bude chtít vědět ještě víc…

Zkusím však rozebrat to „sluníčkářství“ (resp. případné „měsíčkářství“) více z pohledu jednotlivců, ne konsenzuálního stanoviska. Nejprve začnu popisem členské základny Pirátů. Jedná se o velmi heterogenní skupinu lidí, a to v mnoha různých ohledech. Třeba vzdělanostním (předseda není zdaleka jediný pirátský držitel titulu PhD.), oborovém (Pirát není jen „počítačový mág“), sociálním (Piráti nejsou stranou lidí, co nemají peníze na hudbu), věkovém (nejsme stranou mladých (dle věku narození, duší ano) pro mladé), genderovém (byť členek by určitě mohlo být více). Stejně tak se ovšem do jisté míry liší i umístění členů na pravolevé politické škále, pohled na světovou, zahraniční i naši vnitřní politiku. A stejně tak se do jisté míry liší i pohled na migrační krizi.

Sousloví „do jisté míry“ je přitom důležité, to, o co se jedná. Být Pirát totiž znamená uznávat základní pirátské teze. Chtěli-li byste tedy po Pirátech, aby „poslali ke dnu některou z lodí Frontexu naloženou migrantama“, jak se psalo v jednom z komentářů v diskuzi (mimochodem, ohodnoceném +15/-7), chcete něco, co vám žádný Pirát určitě nesplní. Stejně tak vám Pirát odmítne navrátit migranta, kterému hrozí v jeho vlasti postih za u nás legální činnost (typicky v případě diktatur) či přímé nebezpečí (válečné oblasti), tedy alespoň pokud (dokud) se daný člověk v Evropě chová slušně.

Naopak jsem přesvědčen, že v Pirátské straně nejsou ani žádní utopisté, jejichž záměrem by bylo vytvoření multikulturní Evropy a přijímání migrantů do ČR po desítkách tisíc (za sebe mohu říci, že jsem rád, že tito lidé dávají přednost jiné politické straně). Nejen to, jsem přesvědčen, že si všichni plně uvědomujeme, že přijetí migrantů není bez rizik, že je třeba postupovat s velkým rozmyslem, poučit se z chyb jiných a mít dobře připravený plán integrace.

Ač někteří Piráti považují migranty za určitých podmínek za přínos, nikoho z nás Pirátů současná migrační vlna určitě netěší a byli bychom rádi, aby se situace v jejich domovských zemích uklidnila či zlepšila natolik, aby se mohli vrátit. Bohužel situace je jaká je a i ČR nese za současný stav v daných zemích určitou spoluvinu, byť malou (viz mj. zmínka o zbrojařských firmách ve stanovisku) a měla by i z toho důvodu nést určitou zodpovědnost.

I proto tedy se tedy ve výsledném stanovisku objevilo, že dobrovolný závazek přijetí 1 500 migrantů akceptujeme, je však třeba mít dobře připraven onen integrační program. Byť část Pirátů trochu skřípe zuby a část to naopak bere jako minimum, které musíme udělat.

Na čem se zřejmě dobře shodneme, je problém ve způsobu migrace, tj. volný pohyb mnohdy neidentifikovaných nelegálně příchozích migrantů po Evropě. Zásadní problém je ovšem zřejmě na straně evropských států (a nemyslím tím ochranu hranic). Nevím, jak to má Německo, ale požádat o azyl v České republice je možné pouze na území České republiky. Z logiky věci by přitom žádost o azyl měli mít migranti možnost podávat přímo v uprchlickém táboře, přinejhorším na ambasádě cílového státu. Ze současného stavu v této otázce tak nemůžeme vinit zdaleka jen migranty, ale především přístup evropských států.

Můj osobní názor je takový, že mělo být umožněno a jasně deklarováno, že migrant z Afriky či Blízkého východu bude svoji žádost o azyl podávat výhradně v uprchlickém táboře či na některém ze zastoupení západního státu v některém ze států na zmíněném území (tj. Libye, Turecko, …), kde bude čekat na verdikt, a migranti, kteří toto respektovat nebudou a budou cestovat dále do Evropy, budou bez výjimky vraceni do země původu. To též znamená, že by se evropské státy měly více finančně podílet na provozu uprchlických táborů, kde by tito migranti čekali na verdikt o udělení či neudělení azylu. Následná cesta do Evropy v případě udělení azylu by pak samozřejmě měla probíhat koordinovaně na palubách lodí, případně letadel vyslaných s cílem přivést konkrétní lidi. Finančně by to možná dokonce vyšlo i o něco levněji, ony totiž uprchlické tábory a Frontex v souvislosti s migrací dnes také stojí mnoho peněz.

Pokud by vás více zajímalo, jaký je můj osobní postoj k migraci, tak co se týče ČR, mohu říci, že vcelku v souladu se stanoviskem Pirátské strany, k čemuž ovšem zaujímám pohled metody cukru a nekompromisního biče. Ve výsledku jsem tak někdy označován za „sluníčkáře“ a jindy za xenofoba. To druhé například, když jsem se vyjádřil k migrantům ve vlaku v Maďarsku, tuším během jejich převozu do detenčního zařízení, kteří začali nakopávat a ničit nabídnuté jídlo a pití, a já napsal, že za tuhle neúctu by měli být konkrétní jedinci vráceni (dotyčný kritik nebyl Pirát). Osobně neuznávám přístup některých lidí v podobě, že si prošli válkou, tak k nim musíme být v jejich prohřešcích shovívavější. Naopak, host se musí vždy chovat lépe než hostitel. V takovém případě jsem pak pro to, aby dotyčnému byla poskytnuta pomoc hodná vyspělého státu 21. století a velmi dobré zacházení.

Můj pohled na situaci v západní Evropě je ovšem hodně kritický. Obávám se, že to především Německo, Švédsko a Francie silně nezvládají. Ještě více se však začínám obávat turecké menšiny v západních zemích v souvislosti s aktuálními výzvami tureckého prezidenta Erdogana. Bez zajímavosti není ani fakt, že mnoho voličů Marine Le Pen je přistěhovalců a muslimů, tzn. tedy tristní stav, kdy si již sami přistěhovalci uvědomují, že jim neintegrovaní přistěhovalci kazí v očích rodilých Francouzů reputaci. Integrace je tedy základ, který se musí dělat pomalu a s rozmyslem, rozhodně ne živelně. Vždyť i my si musíme přiznat, že se u nás nepodařilo pořádně integrovat ani romskou menšinu. Bohužel i v tomto případě ti slušnější doplácejí na ty méně slušné.

Migranti jsou sami o sobě jedno hledisko. Spousta Čechů se však obává konkrétně islámu, který považuje za radikální a s evropskou kulturou neslučitelné náboženství. Piráti jsou přitom liberální stranou a logicky nám tedy radikální náboženství není pochuti. Mezi Piráty je však mnoho světáků nebo třeba jen lidí, kteří znají mnoho cizinců, a ti tvrdí, že stejně jako v jiných případech, ani tentokrát nelze házet do jednoho pytle. Že na světě je 1,6 miliardy muslimů a drtivá většina z nich ani trochu radikálních není. Nemůžeme tedy zakázat projev určitého náboženství, ne obecně. I v tomto se najdou rozdíly. Jde např. o otázku nošení náboženských symbolů ve škole, v práci nebo na úřadech. Záměrně uvádím náboženských symbolů, neboť odmítáme, aby některá náboženství byla zvýhodňována před jinými. Zakrývání tváře je pak samozřejmě něco jiného, co lze řešit samostatně. Shodně však trváme na sekulárním charakteru českého státu a striktně odmítáme jakékoli pokusy o vytváření paralelních právních společenství.

Osobně jsem ateista a náboženství obecně nemám příliš v lásce, považuji je za historický přežitek, otěže, které zpomalují společnost ve vývoji a rozvoji. Na druhou stranu však víru jiných respektuji a v přístupu k náboženstvím zastávám princip rovnosti. Tedy pokud se jejím prostřednictvím nesnaží zasahovat do životů jiných. To je případ jak islámu, tak ale stále i křesťanství. Přestože například v pohledu na homosexualitu pomalu mění svůj prehistorický pohled, stačí se podívat třeba do sousedního Polska, kde konzervativní vláda s podporou církve silně brojí proti potratům. Pokud jde o regulaci náboženských projevů, jsem pro to, aby si pravidla určil zaměstnavatel, respektive škola atd., ale opět na principu rovného přístupu.

Co říci závěrem? Nezávisle na tom, jestli jste si udělali či neudělali nějaký názor, prosím o trochu rozumu do hrsti. Chápu, že mnozí z vás pro lidi, kteří naprosto ignorují rizika související s migrací, nenachází slušná slova. I já se proti takovým jedincům silně stavím. Na druhou stranu musím naprosto odsoudit i jakékoli výroky podobné citaci zmíněného komentáře z diskuze. Mnozí z vás píší o migrantech jako o lidech primitivní kultury. Jak nazvat kulturu lidí, která chce migranty nechat potopit a utopit se?