Kluk se vyptává souseda na jeho nové auto a s podivem zjišťuje, že je daný vůz prost elektronických asistentů a dalších vymožeností. To si soused nemohl dovolit lepší auto? Soused ale možná koupil dobře, méně je totiž někdy více…
Hledisko řidiče, hledisko provozovatele
Hned v úvodu bych rád upřesnil, že jakožto řidič vozidla různé moderní elektronické vymožeností ve výbavě automobilu ocením, alespoň větší část z nich. Pokud jde tedy třeba o hlídání odstupů, mrtvého úhlu, samočinné brzdění, parkovací kameru a též povětšinou automatickou převodovku, beru. Hodně neocením snad jen systém Start-Stop a jako zbytečné mi přijde například bezklíčové odemykání a startování.
Hledisko řidiče je ovšem jen jeden pohled. Kdo nemá to štěstí, že má k dispozici firemní vozidlo, musí brát ještě v potaz hledisko provozovatele vozidla. V tom případě se ovšem může spokojený úsměv na rtech z radosti z jízdy takovým vozem časem proměnit ve velmi zamračený výraz nad tunou a něco nepojízdného plechu. A to tím spíše a tím více, čím modernější a vybavenější, tedy vlastně složitější, takové auto je.
Automobily včera a dnes
Nejsem automobilový znalec, ale řekl bych, že kvalita výroby automobilů je dnes na o něco vyšší úrovni než dřív. Problematická je ovšem právě ona složitost. Dříve když se na automobilu něco pokazilo, uměl si to sám opravit každý druhý a to klidně i na cestě. Auta byla povětšinou technicky jednoduchá, elektronika pak téměř žádná. Ostatně, pro mladší ročníky (tedy i mě) se stačí podívat na sérii Trabantem napříč kontinenty, jak tu a tam na vozidle něco odejde (vzhledem ke stáří vozidel a náročnosti terénu zas ne tak moc, čímž začínám o svém výroku o úrovni kvality výroby pochybovat), ale výprava si to dokáže velmi rychle zase spravit.
Dnes v případě současných automobilů vás ovšem čeká s velkou pravděpodobností odtah do servisu. Vyměnit prasklou pneumatiku ještě jde, ale u některých vozidel je pomalu umění i vyměnit prasklou žárovku. Když ne vy, tak s tímto si servis snad poradí, pokud se ale objeví složitější problém, je možné, že vám servis po měsíci řekne, že se vůz prozatím opravit nepodařilo a bohužel ani neví, co tomu autu vlastně je.
Vlastní zkušenost
Dostávám se ke své vlastní zkušenosti. Můj vůz, značky zadavatele reklamy zmíněné v perexu, sloužil k mé spokojenosti do loňského května. Tehdy odmítal jednoho dne nastartovat, pak se umoudřil, aby při pokusu o zpáteční cestu odmítl nastartovat již nadobro. Od té doby, tedy již rok, tráví čas v servisech, aktuálně již ve třetím, a bohužel stále nikdo neví, co tomu autu je. Jediné, co je dnes známé, je fakt, že je problém někde v elektronice, že diagnostika ukazuje asi stovku chyb, dnes tedy vlastně už asi „jen“ 30, a že auto by dokázalo nastartovat, kdyby to řídicí jednotka z nějakého důvodu nezatrhla.
Pokud jde o vývoj situace podrobněji, první, malý lokální, servis, zkoušel měnit jednu elektronickou jednotku, vyměnil nějaký spínač a dále proměřoval všechno možné. Bohužel bez úspěchu. Druhý servis, zaměřený na elektroinstalaci, diagnostikoval chybu v elektronice převodovky (auto má robotizovanou převodovku) a odkázal mne na servis v Praze, který se věnuje právě i opravám převodovek. Tento servis pak vyměnil příslušnou jednotku (asi za 14 tisíc Kč, bez práce) a jednu další jednotku (za 5 tisíc Kč), načež klesl počet chyb na diagnostice, nikoli však zdaleka na nulu a hlavně automobil stále odmítal nastartovat. Následoval tedy dle mých informací pokus o výměnu několika dalších jednotek, přehrání softwaru i proměření všech možných kabelových svazků. Včera jsem pak byl přes telefonát vyrozuměn, že je v pořádku i poslední kabel a že jsou v koncích, neví, kde je problém. Snad kdybych sehnal totožné vozidlo, aby mohly díly prohazovat, že by možná problém detekovali.
Jde přitom o automobil roku výroby 2004, který není na dnešní poměry výbavou rozhodně nijak nabit. Má ABS, elektricky stahovatelná přední okna, elektricky nastavitelná zrcátka, automatické svícení, palubní počítač a robotizovanou převodovku. Toť tak vše. Nemá ani tempomat, ani ESP, natož nějaké moderní asistenty.
Méně je někdy více
Jak je vidět, není třeba ani tak moc, aby mohl vzniknout velký problém s otazníkem. Autodíly odchází, to je běžné, ale aby byl problém i zjistit samotný zdroj problému? Bohužel je to zřejmě tak.
Na základě vlastní zkušenosti má lačnost po nejrůznějších elektronických asistentech trochu klesla. Navíc nepatřím mezi ty, kteří si kupují automobil nový, ale kupuji starší ojetinu, kde je riziko vzniku závady, nepočítám-li první roky pokryté zárukou, přeci jen již o dost vyšší (viz tzv. vanová křivka) a vzhledem k ceně vozidla relativně i o dost nákladnější. Sám sice mnoho elektrotechniky stále uvítám, každopádně mám velké pochopení pro ty, kteří si chtějí pořídit vůz technicky co nejjednodušší. Méně je totiž někdy více. Co v autě není, nemůže se pokazit.
Nechci mít, ale musím mít
Technická jednoduchost ovšem pomalu ze světa automobilů mizí. A není to jen z důvodu zvyšujících se nároků zákazníků na výbavu. Velkou roli v tomto hraje i legislativa. Určité požadavky na zvýšení bezpečnosti vozidel jsou samozřejmě nutné, zdá se mi však, že i do této oblasti pronikl určitý extrémismus. Každé nové auto dnes musí mít např. ESP (o ABS nemluvě). Dobře, stabilizační systém dokáže někdy hodně pomoci (jen na něj nesmí řidič spoléhat a hlavně zapomenout, že starší vozidla jím vybavená nejsou). Každé nové vozidlo musí mít také např. kontrolu tlaku v pneumatikách. No dobře, vozidla se málo nafouklými pneumatikami mají horší jízdní vlastnosti a bezpečnost provozu tak může být horší. Dle článku autobible.cz [1] má ovšem k současným požadavkům přibýt požadavek až na 19 dalších takových elektronických asistentů! Cituji: „Mezi zvažované povinné prvky výbavy nových aut patří sledování mrtvého úhlu v zrcátkách, systém pro udržení auta v jízdním pruhu, protikolizní systém nebo třeba intenzivně blikající zadní brzdová a varovná světla při nouzovém brzdění.“ A to už je něco, co mi připadá opravdu za hranou. Myslím, že i tady by mělo platit „všeho s mírou“.
Závěr
Jak jsem již zmínil, co v autě není, nemůže se pokazit. Pokud si jdeme kupovat auto, musíme brát tento fakt v potaz, stejně jako fakt, že automobily a jejich díly jsou dnes složité a tudíž i poměrně finančně náročné na opravu či výměnu. A nevím jak častá je zkušenost podobné mojí, ale je nutné počítat i s tím, že automobil možná stráví v servisu hodně dlouho a třeba ho ani opravit nedokáží.
Co se týče legislativních požadavků, nejsem věštec, ale zdá se mi, že silnice se současným směřováním vývoje a požadavků brzy opanují auta nová a naopak auta hodně stará, ty středně stará budou pro neekonomičnost opravy končit na vrakovištích. A to nepřispěje ani bezpečnosti, ani ekologičnosti.
Možná řešení jsou v tomto dvě. Buď lze provoz starých aut zakázat. Tak to udělali například v Itálii, kde si, zejména na jihu, mnoho lidí hýčkalo své staré malé a hlavně technicky jednoduché a snadno opravitelné fiátky, pročež z ekologických důvodů zakázali provoz vozidel až do roku výroby 1992. Kdo nebude mít na provoz novějšího vozidla, bude muset jezdit autobusem, případně občas využít rozjíždějícího se carsharingu.
Druhá varianta je šlápnout na brzdu a začít s chrlením nových požadavků šetřit. A tudy bych se vydal já. Nemám nic proti tomu, aby automobilky musely povinně nabízet nové technické vymoženosti u každého modelu. Jen mi nepřipadá vhodné, aby musely být všechny v základní výbavě.
Zdroje
[1] Autobible.cz - EU chce zavést v autech 19 povinných asistentů. Má to snížit počet mrtvých na silnicích
http://autobible.euro.cz/eu-chce-zavest-v-autech-19-povinnych-asistentu-ma-snizit-pocet-mrtvych-na-silnicich
